tým nočních šifrovacích her

Popocatepetl

úvod členové naše účasti fotografie reportáže kniha návštěv odkazy


Široko daleko

autor: Pavel

Z Prahy je to do Zlína poněkud daleko, a tak se náš tým jako obvykle dává dohromady poněkud komplikovaně. Dokonce jsme museli oslovit nového člena Marka, který bude určitě velikou posilou. Cesta vlakem proběhla hladce. Dokonce jsme potkali tým Tučňáků, který neskrýval své velké ambice :). Po malém občerstvení v Otrokovicích jsme dorazili na start nové šifrovačky včas, a tak vše mohlo konečně začít.

Na startu jsme dostali obálku se spoustou papírů. Nejprve bylo trochu komplikované se nich vyznat, ale po chvíli nám bylo vše jasné. Přesouváme se pomocí červených fáborek do Stínadel, kde má vypuknout velký hon na Široka. Přesně v pět hodin rozlepujeme obálku, kde se dozvídáme přesná pravidla. Šachista Ládík promýšlí všechny kombinace a rozmístí celý tým po Stínadlech na důležité uzly. Nejdůležitější je totiž Široka vůbec potkat, a pak teprve promýšlet další taktiku. Nikdo z nás ale neví, jak Široko vypadá. Máme k dispozici pouze jedenáctý komix, který jsme dostali na startu, s poněkud neurčitým popisem. Přibíhám na uzel číslo 20, kde již několik týmů nalepilo svůj chytací štítek. Široka máme totiž chytnout tak, že musíme nalepit štítek s názvem klubu na uzel, kam právě míří. K dispozici máme pouze dva štítky. Najednou se ale dozvídám od Ládíka, ž Široko byl spatřen na čtrnáctce, a tak nechápu, proč další kluby lepí na dvacítce svoje štítky. Nevadí. Chci pomoci ostatním, ale navázat s nimi spojení je nemožné, síť je totálně přetížena. Naštěstí po několika minutách je Široko naším týmem lapen. Opět se dohromady scházíme na uzlu 1, kde také Široka poprvé spatřím. Má černou kápi a na obličeji bílou masku. Je to opravdu efektní. Dostáváme ježka v kleci a snažíme se rychle vyndat papírek, který se určitě ukrývá v ježkovi. Nedaří se nám ale ježka vyndat, a tak navrhuji po zkušenostech hlavně z Tmou všechno rozbít :). To ale neprochází, a tak Karlos ježka rozšroubuje v kleci a rychle čte polohu dalšího stanoviště neboli tam-tamu.

V Lesní čtvrti získáváme dvanáctý díl komixu. Napřed nevíme co ním mám dělat, ale rychle v něm poznáváme nějaké obrázky z předchozích dílů. Zkouším zjistit, zda se nějaký text neshoduje s tím na originálním obrázku, ale nic zajímavého nenacházím. Naštěstí se ke stejné myšlence vrací zpět asi za patnáct minut Tomáš, a tak je řešení na světě. Známe polohu třetího tam-tamu.

Tam ale nacházíme pouze odkaz na Zlínské lázně, kde máme plnit bobříka odvahy. Náš demokraticky :) zvolený potápěč Marek má vysílat předem definovaným kódem přes sklo bazénu zprávu složenou z písmenek, které najde na dně bazénu. Písmenka se ale odlepují a je těžké je najít. Přesto se mu podaří poměrně rychle stylem ležím na zádech a třepu všemi končetinami odvysílat asi čtyři písmena. Zbytek si rychle domýšlím. Je to Velké kino. Beru Karlose a jdeme tuto stopu prověřit. Ostatní se snaží zachytit ostatní písmena od Marka. Než se jim to ale podaří, už držím v ruce čtvrtý tam-tam a to papírovou skládačku lvíčka. Tento úkol naštěstí nepřišel po tmě nebo někdy k ránu když je pořádná zima, a tak to byl úkol vcelku jednoduchý. Když se nám podaří asi po páté přidělat čumák, získáváme od orgů polohu dalšího tam-tamu. Vagón na nádraží Střed.

Pomalu začínáme přemýšlet, v kolik hodin se dostavíme na hlavní náměstí na lampiónový průvod a jako nejlepší řešení se nám zdá ve 20:45. Ve vagónu musíme najít dvanáct unikátních lístečků s čísli. Nejprve asi jako všichni hledáme 12 různých čísel, ale pak nám dojde, že rozdíly jsou v textu. Hurá máme všechny ... bohužel pár jsme jich ztratili ... tak hledáme znova a nacházíme i ty, které jsme nikdy neměli :). Přesouváme se pomalu na náměstí na lampiónový průvod a přemýšlíme, čeho je tak dvanáct. Dvanáct měsíců, dvanáct apoštolů, dvanáct znamení ... to bude ono. Dokonce text na některých lístečkách znamení evokuje, ale je to poměrně komplikované. Po chvíli si ale všimnu, že jednotlivá znamení lze přečíst po řádcích, když se z každého řádku vezmu poměrně náhodně jedno písmenko. Když ale víme co máme hledat, je to již snadné. Luštění nám přerušil lampiónový průvod, a tak se úkryt šestého tam-tamu dozvídáme až později. Telefonujeme na číslo, které vzniklo seřazením jednotlivých lístečků podle znamení. Důležitý je ale také kód 15 a 9, kteří orgové „promítají“ na jednom balkóně na náměstí před a po průvodu.

Najít pomník Eduarda Beneše je snadné, ale kde je ten šestý tam-tam? Nemůžeme ho najít. Za chvíli se to ale daří, a tak máme před sebou už obligátní Zlínskou osmisměrku. Vyškrtat všechny slova není určitě řešení, ale přesto to děláme :). Zase jsme měli pravdu. Řešení se skrývá někde jinde. Rychle vypozorujeme, že slova nejsou v legendě seřazena podle abecedy a tvoří podle slovního fotbalu určitě shluky. Stačí je tedy najít znova v osmisměrce a pomocí vektorů vykreslují pěkná písmenka.

Sedmička je Tleskačova dílna na konci ulice Zátiší. Je pěkně a efektně osvětlená a je do ní dost mokrý přístup :). Vevnitř nacházím trezor, do kterého na pokyn orga zadávám kód z náměstí 159. Sice mě trochu zmátlo, že kód můžu najít i na průsečíku nějakých ulic, jak je uvedeno na trezoru, ale to je asi pro hodně opozdilé týmy. Získávám šifru, kde je nakresleno Tleskačovo kolo. Rychle zjistíme, že je vykresleno z jednotlivých písmenek, ale jak je seřadit? Že by rozhodovala jejich velikost? To nefunguje. Navrhuji změřit jejich celkovou délku, protože v jednom z komixů se hovoří o znalosti obvodu kruhu. Jak ale změřit délku písmene S nebo D? Nejlepší to bude z integrovat po křivce :). No pravítko nebo provázek pro začátek taky postačí :).

Osmička je u dětského domova. Jdeme na hlavní, kde už po několikáté potkáváme Jeníčky. Pořád jim dýcháme na záda a nemůžeme je předstihnout :(. Využíváme autobus a svezeme se jednu stanici. Procházíme skrz dětský domov, kde na nás jedna ošetřovatelka chce volat policii, a tak se posléze na zcela otevřené bráně objevuje upozornění od orgů. Co nás tedy čeká na osmičce? Flašky :). No nevadí. V loni jsme na nich strávili necelou hodinku a předběhli spoustu týmů. Tak snad to letos bude stejné. Bohužel není :). Všechny flašky jsou od kofoly a mají šest vlastností a každá nabývá tří stavů. Je to spousta různých kombinací. Zkoušíme morseovku a vycházíme nám slovo DIETA :). No jsme přece u dětského domova :). Tohle ale k ničemu nevede. Bude to asi grafická šifra. Luštění se věnuje hlavně Ládík a Marek a já s Karlem a Tomášem zkoušíme získat ještě nějaké skryté informace, které nám třeba unikly. Nejsme ale moc úspěšní, včetně všech týmů. Nejspíše první odcházejí asi po dvou hodinách Pralinky, ale až po malé nápovědě od orgů, kterou ale vůbec nechápeme. Označí stromy, na kterých je natažen provaz, za oddělovače. Po třech hodinách od příchodu se ale rozsvěcí i nám. Je to opravdu morseovka. Prvních pět flašek kóduje pořadí a jaký stav je tečka, jaký čárka a jaký oddělovač. Pak už vše luštíme rychle a odcházíme tak okolo desátého místa. Další stanoviště je ale dost daleko. Buď můžeme jít lesem, kde můžeme velmi rychle zabloudit a nebo delší cestou obejít nemocnici po asfaltu. Tuhle cestu také zvolíme a dokonce potkáváme Široka, jak si nechává ošetřit podvrknutou nohu. Tak snad se mu to rychle dá dohromady :).

Najít tam-tam podle azimutu není ale vůbec jednoduché. Podle nás to vůbec nesedí, ale nakonec jsme asi po dvaceti minutách úspěšní. Devítku luštíme na poli poměrně bez problémů. Že se dají obrázky seřadit podle abecedy, nám je jasné hned, ale jak z nich získat jednotlivá písmenka? Jasně, je to podle jejich vzdálenosti. A tady se to sečte a tady zas odečte. Jak prosté :). Kdyby jsme neudělali chybu, máme to ještě dřív. Hurá jdeme na desítku a budeme už určitě zručné šípy.

Musíme ale obejít statek, což je dost velký problém. Něco jako kolem nemocnice. Z jihu se nám to ale daří a odesíláme z tam-tamu deset zprávu orgům o našem příchodu, jak je uvedeno na kameni. Pomocí nápovědy v textu jako „Jelenovi pivo nelej“ nebo „Kobyla má malý bok“ rozpoznáváme, že půjde o palindromy. Sice jednoslovné, ale to stačí. Musí se přečíst prostřední písmena, ale ne od začátku, ale od konce. No moc to nesedí. Aha, i jedno písmeno jako třeba předložka je palindrom. Teď už to je jasné a výsledek je kapka, kterou vytvořily lesní cesty, někde hluboko v lese. To bude docela oříšek. Máme pouze mizernou mapu Zlína a všude je tma :). Raději si trochu prodloužíme trasu a jako záchytný bod zvolíme nedaleký rybník. Naštěstí úplně po stejné trase jsme šli v loni, a tak se vcelku orientujeme. Kapku najdeme bez problémů, ale máme toho už docela dost. Pomalu se rozednívá. Získáváme jedenáctý tam-tam, kde je uvedena Tleskačova abeceda.

Poznat že na každé řádce je přesně 26 písmen není až tak složité. Dokonce se některé písmenka shodují na svých pozicích na řádku s abecedou. A dokonce jich je docela hodně. To je podezřelé. Všechny si vyznačíme, překreslíme do čtverečkové sítě a máme vyhráno. Křížek na poli mapy H 18.

Jdeme opět po úplně stejné cestě jako vloni. Předbíhají nás zas Jeníčci :(. Cestu si ale zkrátíme okolo pole, a tak jsme na dvanáctce o vteřinku dřív :). Je tu šifra s cihličkami. To přece bylo v nějakém komixu. Jasně. Stačí zjistit, jak kluby přišly po sobě, a pak podle jejich četnosti použít písmenko z jejich názvu. To nám zabere opravdu jenom chvíli. K naší radosti zde předbíháme zase Jeníčky a ještě jeden nebo dva týmy.

Na třináctý tam-tam dorážím s Markem a Ládíkem jako z našeho klubu jako první. Potkáváme tam zmrzlého orga, který mi nabízí sedák a feratový set k překonání „divoké řeky“ po lanech. Než se stačím připravit přibíhá Robert z Jeníčků a velmi nesportovně se vrhá i přes upozornění orga na lana a nějak se dostane na druhý břeh :). Pak si ale vše uvědomí a velmi sportovně mě nechá přelézt řeku tam a zpět a vzít si poslední tam-tam :).

Ten už luští Ládík s Markem po cestě do cíle, jehož polohu známe ze zprávy od orgů. Jedná se o pohyby od pólu k pólům po pomyslném globusu. V Lužkovicích předbíháme ještě jeden tým a na hřišti sdělujeme finální heslo LET. Jsme sedmí a došli jsme. To je perfektní. Dorážíme přibližně v půl sedmé ráno.

Jako odměna je pro nás připraveno občerstvení, „let“ skutečným balónem a bohatý kulturní program :). V devět hodin dokonce všechny kluby, které přijely posíleným vlakem, staví malé horkovzdušné balónky, což se pořádně povede pouze jednomu klubu. Nám i přes modelářské zkušenosti Tomáše nevzlétnul, ale byli jsme blízko :). Oceňuji snahu orgů o sekání všech týmů v cíli, ale osobně bych dal radši přednost rychlém přesunu do vlaku a doma do postele :). Ale alespoň je na co vzpomínat.

Tak druhá letošní šifrovačka a hned druhý úspěch :). Po pátém místu z 007, sedmé ve Zlíně a hlavně zdárné doražení do cíle. No jak to asi bude vypadat na Bedně :) ?

zpět
.-^-. vypracoval Ladosik (c) 2007-2011, ladik.liten.cz