Tak tu máme novou hru 007. Důležité ale pro nás je, že se jedná o volné pokračování Matrixu, který je zatím naši nejúspěšnější šifrovačkou :). Budeme stejně úspěšní jako vloni, kdy jsme došli druzí? Nebo jako předloni, kdy jsme došli neoficiálně třetí? Bude v 007 stejně chyb jako v Matrixu :) ?. No necháme se překvapit. Start je na Kulaťáku na několika místech. Nevíme sice jaký, ale určitě to už brzy zjistíme.
Tým se schází symbolicky před vchodem do FELu a rozdělujeme se na dvě skupinky. Jedna jde pátrat po stopách sedmičky nakreslené v úvodní mapě a druhá po dvou nulách. Já s Radimem jdeme na sedmičku a velmi rychle zjišťujeme, jaký si orgové pro nás připravili start. Po předem nakreslené trase se pohybuje zelená Felicie a z otevřeného okénka hlásá do světa nějaká čísla .... písmenka. Princip první šifry je jasný. Problém je v tom, že čísla přes okolní řev projíždějících autobusů a tramvají není vůbec slyšet. Snažíme se zachytit nějaké sekvence, ale nejsme moc úspěšní. Perfektní nápad na začátek, ale dost špatné umístění. Tohle se podle mě orgům moc nepovedlo. Nebo že bych se mýlil :). No asi ne. Snažím se běžet po chodníku za autem a zachytit maximální množství písmenek a vedle mě padá kolega z jiného týmu a málem ho přejíždí auto :(. Trochu nebezpečné. Potkávám Tomáše z Pralinek, který stojí na místě a má už skoro vyřešeno. Asi lepší taktika :). Naštěstí přibližně po půl hodince získáváme polohu prvního nebo druhého stanoviště, kde Radim vyzvedává šifru s přeházenými písmenky. Stanoviště nejsou číslována, což celou hru trochu znepřehledňuje, ale zároveň jí dělá zajímavou. Druhá část týmu byla mezi tím také úspěšná a získává další dvě šifry. Začátek tedy bude dost nelineární. To nám vždy vyhovovalo :).
Nejlepší bude šifru rychle rozlousknout a posunout se dál :). Pomalu pročítáme text a nacházíme pár chybiček. Tohle bude určitě řešení. Moc času nám to nezabere, a tak jsme za chvíli už na dalším stanovišti, kde získáváme sýrovou šifru a morseovku. Tak to snad nebude také složité. Morseovka přece byla v agentské příručce ... já vím, nesmí se o ní mluvit :). Volám Ládíkovi a dozvídám se, že celkem na třech stanovištích je k dispozici dohromady šest šifer, ale vždy dvě jsou stejné. Naštěstí v první fázi hry A, jsou šifry asi jednodušší, a tak se rychle posouváme dál. Získáváme tři mřížky, které se evidentně musí dát dohromady. Scházíme se tedy kousek od Baby. Určitě to bude opět snadné. Ládík už čte: Milí agenti :). Tak to si nemá cenu ani sedat ... no možná si na chvíli sednu .... hmm tak takhle to asi nepůjde :(. Zkoušíme vyškrtat pouze písmenka, které jsou v mřížkách právě jednou, ale nevede to k cíli. Strávíme zde asi tři a půl hodiny :(. Asi po dvou hodinách se dostáváme dál přes „Milí agenti“, ale jde to dost ztuha. Princip nám není moc jasný, ale když se to čte nějak symetricky, tak to občas dává smysl. Že by nějaké kuželotečky :)?
Protože jsem si na těch 28 hodin hry nekoupil žádné jídlo, jdu do blízkého Albertu něco ulovit. Ostatní posílám na další stanoviště. Ve frontě na pokladnu mi volá Ládík, že za čtvrt hodiny nám jede vlak do Roztok, ať si pospíším. Pokud stihnu autobus na nádraží Bubeneč, tak mám ještě šanci, ale ta pokladní je tak pomalá :(. Zázračně ale zrychlí, když oznamuji do telefonu, že ten nákup nechám ležet na pásu a běžím na autobus. Mám to ale kliku. Stíhám jídlo, vlak a u vodopádu u Roztok lehce nacházím šifru. První z fáze B. Tady taky udělá Karlos docela zajímavý objev. Logo 007 určitě zobrazuje tři fáze. První máme za sebou. Tři šifry do středu. Nyní jdeme lineárku a to tu sedmičku a nakonec nás čeká ta druhá nula, kde do středu vede spousta dalších šifer. No máme se ještě na co těšit :).
Hlavně neporušovat pravidla. Text, který máme před sebou, je porušováním pravidel naprosto posedlý. To bude určitě klíč k řešení. Opět vytahujeme agentskou příručku ... samozřejmě tajně ... a z Karlose srší další nápad. Je tu přesně 26 pravidel. Krásná šifra. Zopakujeme si pravidla a navíc víme, že máme jít na nedalekou vyhlídku. Tam se drápu sám. No zas tak nedaleko to nebylo :). Čekají nás tu podivné čtverce. Tohle nás ale nepřekvapí. Spojíme mnohoúhelníky a přičteme je k jednotlivým rozházeným písmenkům. A vida. Přes Kozí hřbety jdeme směrem k Horoměřicím. Spolupráce v týmu šlape dobře. To jsem zvědav, kam dojdeme.
Na křižovatce získáváme mapu Horoměřic. Srovnávám ji se skutečnou a jsou tam nějak změněná jména ulic. Navíc je v ní vyznačeno asi 20 míst. A aby to nebylo málo, ještě další čtyři stanoviště. Jedno z nich je řešením nebo se mají všechny obejít? Kdo ví. Hra se třeba zase větví. Takticky posíláme Radima na nejbližší a sami jdeme do Horoměřic zjistit, co se skrývá pod vyznačenými místy. Nalézáme plastové tabulky s písmenky a čísly. Zároveň nám volá Radim, že objevil na stanovišti PUMPA šifru. Tak to asi měl velké štěstí. No nějak se nám to ale nezdá. Jdu se raději podívat na další vyznačené stanoviště VODKA a ostatní obíhají vyznačená místa v Horoměřicích. Radim zatím posílá SMS kód orgům. Ti ale reagují, abychom napřed doluštili šifru v Horoměřicích. Celé je to nějaké zmatené. Já žádnou šifru na VODCE nenacházím a vracím se zpět. Mezi tím již ostatní mají řešení. Jsou to čtyři slova, ale nedává to smysl. No nic. Radim s Ládíkem zatím luští šifru na PUMPĚ, a tak se tam vypravíme. Je to asi tři až čtyři kilometry po silnici. Po cestě zkoušíme domyslet význam řešení z Horoměřic, ale nic inteligentního nás nenapadá :(. Bohužel na řešení z PUMPY nic nenalézáme. Máme na rozhodnutí asi dvě minuty. Pak nám jede autobus zpět do Horoměřic. Další asi až za hodinu,. Nebo až ráno :(. Je chvíli před půlnocí. Raději nasedáme do autobusu. Mám novou teorii. Řešení bude STROM, protože nám vyšel TOPOL :). Je to jediné příbuzné slovo. Tedy stejný princip, jako řešení šifry z ulic, kde se použily synonyma, opozita apod. Nikoho nic lepšího nenapadá, a tak se vydáváme na rozcestí k svatému Juliánovi. Hurá. Je tu spousta týmů, ale šifru nelze najít. Trvá to asi 15 minut, ale pak ji získáváme. Hurá podruhé. Jedná se o stejný princip, jako z PUMPY a tudíž nám to nezabere moc času. Řešení je kruháč nedaleko letiště asi jednu míli daleko. Máme několik map, ale ne všude je kruháč zakreslen. Nevadí. Víme kam máme jít a taky jdeme správně. Na kruháči stojí zelená Felicie a z repráků posloucháme vysílání z letištní věže.
Zní to dost složitě, ale Radim si vzpomíná na letecké kódy. Opět pomůže Google, který je při této hře základní pomůckou. Ať se nám to líbí nebo ne. Princip je nám jasný, ale je dost komplikované vyškrtat z mřížky ta správná písmenka. Určujeme na 100% pouze dvě z pěti kontaktních míst s agentem. Polovina týmu jde zkusit štěstí a já s Ládíkem a Karlosem zkoušíme doluštit zbytek. Po čase to vzdáváme a přesouváme se taky na letiště. Mezitím už dostáváme zprávu, že kontakt s agentem proběhl :). Tím končí fáze B a podle instrukcí se přesouváme zpět do Prahy na závěrečnou fázi C, kde už přestává všechna legrace :).
Máme v ruce tři šifry. Jednu luští Ládík velmi rychle a řešení druhé musí být někde u Chotkových sadů u Královského letohrádku. Třetí je cédéčko s Bondovkama :(. To nám nikdy moc nešlo. Tým se opět rozděluje. Já s Radimem jedeme k hradu do Chotkových sadů a ostatní jedou k Hladové zdi. Bohužel ani jedna skupina není moc úspěšná. My s Radimem nemůžeme asi dvě až tři hodiny najít mrtvou schránku i přes nejasnou nápovědu orgů a ostatní zase nemůžou vyluštit ani cédéčko s punkovýma písničkami, ani podivné čáry a body. My s Radimem běháme po Malostranském náměstí, po Letné, po Prašném mostě a kolem hradu. Kam tak mohl tu jednu zastávku od Bílkovy vily jet? Kde nepomůže rozum, tam pomůže Gogole :). Zkoušíme ho a jsme úspěšní. Celá šifra je opsaná z Lidovek. Najít polohu mrtvé schránky je poté už docela hračka. Je to ale až tři stanice tramvají od nástupní Bílkovy vily. No tohle jsem nějak nepobral :). Zatím se celý tým opět schází a jdeme na Brusnici k pomníku. Získáváme zde šifru s Barunkou a Ládík mi podává dřívější šifru s čáry a body. Čáry máry :), stačí přeci spočítat počet čar, které vcházejí do bodu. Ale vždyť to už Ládík dělal. Má to tu dokonce napsané. Měním pouze čísla na písmena a hned čtu řešení :). No už je toho na nás asi moc.
Další stanoviště je Palachovo náměstí. Dostáváme tam další cédéčko. Tak to je náš konec :(. Cédéčko vzdávám a ponořím se do Barunky. Nemůže to být přece tak složité ... no možná to není úplně lehké ... nějak mi to nejde :(. Lepší bude si na 10 minut zdřímnout. Přece to nevzdáme. Naštěstí Ládík s Karlosem řeší cédéčko z Palachova náměstí a můžeme se posunout dál. Tentokrát na Palackého náměstí. Tam nás čeká únos a podivný strážce, který chce přenést nějakou informaci. No moc mi to nejde, ale nakonec to nějak projde a máme další šifru. Hm ... je pěkné sluníčko a už se nám moc nikam nechce. Ale tam je přece něco napsané bílou pastelkou. Jak to přečíst a nezničit to? Aha ... to bude tramvajový most v Tróji. Karlos s Radimem se tam vydává a ostatní dál luští Barunku a pankáče. Super, máme první indicii. Je to Braillovo písmo. Když se počáteční písmena všech jmen přečtou za sebou, vyjde slovo Braille. Ale jak dál? Opravdu netušíme. Dobrá zpráva je, že Karlos našel další šifru u mostu a jede s ní k nám. Už asi ví jak na to. Máme už dvě části kódu a třetí musíme dostat u Bonda. Radim se jede domů převléct a Karlos přiváží asi už poslední šifru. Dostáváme sms od orgů, že v Barunce je chyba a že šifra se ruší. Takže pankáči nebo ty divné anglické spojení. Trvá nám to asi necelou hodinku, ale podivné anglické spojení za pomocí google a všemocné techniky luštíme. Cafe Imperial. Jdeme tam.
Před kavárnou právě potkáváme přicházejícího předpisově oblečeného Radima. Oslovuje strážce a vchází dovnitř. Asi za dvacet minut přináší noviny s poslední částí kódu. To bude jednoduché. Všechno se sečte a je to :). Bohužel to nevychází a nad touhle jednoduchou úlohou strávíme asi 45 minut :(. Prostě jsme udělali pár chybiček. Bohužel hned v prvním písmenu. Nakonec se naštěstí ke sčítání vracím a výsledek je na světe. Bohužel na přesun zbývá pouze asi 12 minut.
Nechápu jak jsme se tak rychle po 28 hodinách na nohou dostali na Florenc, a pak metrem na Pavlák. Kde to vlastně přesně je? Až u Nuselského mostu? To nemáme šanci. Na přesun z Pavláku k mostu máme necelé čtyři minuty. Nasazuji zdrcující :) tempo, které mě také za chvíli totálně zničí. Nakonec dobíhám přesně ve tři. Hledám orgy, kteří už vyhlašují vítěze a moc mě neberou na vědomí. To chvíli zabere, a proto se k nim dostávám o minutu později. Musím jim ale poděkovat, že nám nakonec napsali čas přesně 15:00. Myslím, že si to zasloužíme. Skončili jsme pátí, což je perfektní úspěch. Po všech těch zákysech. Ale asi jsme nebyli jediný. Tak šifrovačkám zdar a 007 zvlášť :).