tým nočních šifrovacích her

Popocatepetl

úvod členové naše účasti fotografie reportáže kniha návštěv odkazy

Zacyklení 2011

autor: Katka

Na startu před Ďáblickým hájem jsme se sešli oproti loňsku v lehce obměněném složení, místo Pavla přibral do týmu Radim Petru. Radim z prestižních i technických důvodu absolvuje hru na skládačce, která za svými horskými společníky nijak nezaostala.

Počasí vyšlo skvěle a těšili jsme se, jak se pěkně projedeme, nejlépe rovnou do cíle bez mnoha nápověd (za které se platí jen zajížďkou) či řešení (hodinová penalizace k tomu). Jednoduchým výpočtem dostáváme, že na při 9 hodinách na 7 šifer máme jen něco málo přes hodinu včetně přejezdu, takže to bude fofr. Proto i po loňské zkušenosti máme v plánu s braním nápověd a řešení příliš neotálet.

První šifra je přímočará, podle mapky společně objíždíme nedaleká místa, neboť se nesmíme rozdělovat. Po menším zádrhelu s prvním místem (hledáme na špatném hřišti) jde hledání hladce, problém máme až v závěru s nalezením cedule naučné trasy, v mapě je to vyznačeno nepřesně a zkratku NT si vykládáme jako nivelační tyč (která tam opravdu byla). Zjištěná slova snadno doplňujeme do křížovky, pro potvrzení ještě kontrolujeme poslední místo u hvězdárny.

Na fotbalovém hřišti je pěkná obrázková šifra, která se nám líbí, různé druhy čar dávají jasný návod a po chvíli jí máme vyluštěnou. Další šifry už nám pak tak lehce nešly, byť žádná nebyla v principu težší.

Na břehu rybníka nacházíme druhou šifru a známý plánovací kalendářík na rok 2011, který nás bude trápit až do konce hry. Záhy v něm nacházíme za obalem šifru s obrázky i dírky pod některými jmény. Následující hodinku tyhle dvě věci marně kombinujeme dohromady, od čehož nás dostatečně neodradí ani začátek dírkovaného textu, že je to ještě předčasné. Nápověda je blízko, takže se přesouváme a s její pomocí už správně nasazujeme morseovku (ta nás nakonec taky napadla, ale špatně jsme ji přiřadili) a náš odpor k diářku stoupá.

Po zdolání kopce v Panenských Břežanech získáváme na trojce vlajkovou šifru. Přiřadit vlajkám státy se daří až s externí pomocí, pořád ale nevíme, jak vybrat písmeno. Nápověda je daleko, pod dojmem z předchozích nápověd si ale myslíme, že by to nemusela být taková zajížďka. Výběr pomocí morseovky nám naštěstí díky napovědě za chvíli dojde, stejně jako to že jsme si krutě zajeli.

Po 15km přesunu na čtyřku jsme alespoň odměněni pěkným výhledem na údolí Vltavy, z menu U zacykleného cyklisty už takovou radost nemáme. Ani v nápovědě neodhalujeme co se nám snaží napovědět, takže bereme první řešení a morálka týmu klesá, zejména při pohledu na hodinky. Cestou k dalšímu stanovišti nás nejprve čeká pěkný sjezd, pak lávka v Řeži a nepěkné přenášení kola po kamenech ve svahu mezi řekou a tratí, jiná rozumná cesta ale není.

Následující šifra se jmény nás samozřejmě hned navede na diářek, ale děláme podobnou chybu jako při předchozím kontaktu s ním a přehlížíme triviální řešení (číslo dne v měsíci dává písmeno) při vymýšlení o dva řády složitějších konstrukcí, mj. spojených s dírkami, které se nakonec měly uplatnit až na poslední šifře. Dojet pro nápovědu asi 2km do kopce se už části týmu ani nechce, po výjezdu zjišťujeme, že je stejně na nic. Pokud bychom si vzali řešení, ještě by bylo možné stihnout dojet na šestku, ale pro to už není společná vůle (zlepšení pozice by to při pohledu na výsledky nepřineslo). Po asi půl hodině trápení tak končíme na pětce jako 14 z 28.

Celkově vzato jsme se pěkně projeli (dohromady i s cestou domů k 90 km), luštění nám ale nešlo podle našich představ, na čemž má svůj podíl i velký časový tlak. Pro příště tedy platí, že na zacyklení opravdu nejsou těžké šifry, a nápovědy v šifrách jsou v zásadě přímočaré.

zpět
.-^-. vypracoval Ladosik (c) 2007-2017, ladik.liten.cz